Když se před pár lety objevilo hygge, celý svět si připomněl, co pro kvalitní bydlení udělaly evropské země severu. Skandinávský design je však fenoménem víc než půl století. V tomto kompletním průvodci se konečně dozvíte proč. I vašemu interiéru může prospět, když ho oživíte v severském stylu. Jak na to?
Základních definic skandinávského stylu bydlení je hned několik. Záleží na tom, jestli ho chcete pojmout čistě prakticky, nebo se zamyslet i nad tím, z jakých myšlenek vychází a co v nás probouzí. Zajímavé je, že severský design pozná většina z nás na první pohled, i když není jednoduché popsat, čím přesně je tak specifický.
Přes uvedené rozpory pracuje instinkt, který nám našeptá, že se díváme do skandinávsky zařízeného interiéru. Klíčová slova znějí jednoduchost, světlá barevná paleta, dlouhé linie, minimalismus, inspirace přírodou, demokratičnost, důraz na užitečnost, celková kvalita.
Nejobecněji se hovoří o prioritě funkce bez ztráty estetické hodnoty či o vyváženém designu.
Náš tip: Udělejte si své originální doplňky do bytu. Ruční práce jsou v poslední době oblíbené, ať už jde o šití paličkování, či pletení. Díky troše trpělivosti si vyzdobíte bydlení za desetinu ceny toho, co byste za dekorace utratili v obchodě.
Podrobněji řečeno, skandinávský design je v souladu s hnutím funkcionalismu, které dává na první místo užitnost, nepotrpí se v prvním plánu na upřednostnění krásy před praktičností. S důrazem na pěkný design to ale není v rozporu, protože člověku se lépe užívají věci, které se mu líbí, které ho neruší, nevadí mu. Na některé principy se podíváme blíž.
Jako o skandinávském designu, za použití tohoto pojmu, se o ztělesnění vkusu seveřanů hovoří přibližně od poloviny 20. století, ale kořeny má tento trend daleko hlubší, v naturelu celé oblasti. Skandinávci mají v povaze to, že si specifika tvrdé krajiny umějí kompenzovat pospolitostí. Historicky do oblasti Skandinávie patřila tři království, Dánsko, Norsko a Švédsko. Dnes se do ní řadí i Finsko a Island, někdy také Grónsko. Konkrétní název skandinávský design se zrodil z výstavy, která putovala po Kanadě a USA od roku 1954 do roku 1957. Právě tehdy se toto hnutí definitivně vynořilo na povrch a postupně ovládlo mainstream.
Souviselo to s dějinnými změnami v uspořádání společnosti. Při reorganizaci země na sociální demokracii se jasně objevila touha, aby krásné a funkční věci nebyly vyhrazeny jen pro horních deset tisíc, ale aby se z nich mohl těšit každý. Proto vznikla přezdívka demokratický design. Umožnily to pokroky ve výrobě. Masové opracování materiálů se stávalo možné a levnější díky sofistikovanějším strojům a výrobním linkám. To by však nestačilo, nebýt talentovaných lidí, kteří toužili estetická kritéria dále posouvat.
Pokud měli tito designéři přinášet něco neobyčejného, bylo vhodné je také motivovat. Posloužila k tomu Lunning Prize, kterou každý rok v letech 1951 až 1970 obdrželi hned dva designéři. Celý koncept skandinávského designu tak získával prestiž a pevné obrysy, které se rychle šířily do světa. Velkou kupní sílu představovali Američané, viz zmíněná výstava, pro které bylo evropské zboží symbolem něčeho esteticky a kulturně na výši. Je to trochu paradoxní, vzhledem k jejich obvyklému patriotismu, ale mít něco severského se záhy stalo znakem dobrého vkusu.
Jedním z důvodů, proč se skandinávský styl nepřehnal jako pouhý výstřelek, ale je s námi už nastálo, je jeho přirozenost, nebo chcete-li soulad s přírodou. Ve věcích ovlivněných vkusem platí, že extrémy mají krátkou životnost. Nadčasovost funguje tehdy, když se lidé vrací ke svým kořenům.
Krátké zimní dny znějí jako klišé, ale ve Skandinávii jsou skutečností. Jen za takové konstelace mohl být zdánlivý rozpor, snaha o světlost a útulnost, přetaven do harmonie. Ty dvě věci se předtím zcela vylučovaly, za útulné se považovaly vrstvené závěsy, koberce, tmavé barvy, čalounění atd. Že může domácky a příjemně působit i světlý interiér, tak tuto z dnešního pohledu banální myšlenku bylo potřeba vynalézt.
Oč méně hezkých dnů, o to větší touha navrátit se v těch bez sloty do přírody. Proto Skandinávci umějí i zahradní nábytek na letní večery, proto nechali proniknout přírodní materiály dovnitř, proto si váží světla a vůně. Aby vás nepřepadaly temné myšlenky, nesmí být vaše pohodlí odtržené od smyslových zážitků venkovního světa.
Hlavní součástí přírody, na kterou by měli designéři myslet, je ovšem člověk. Právě on interiéry užívá. Na první dobrou si to ani nemusíme uvědomit, ale skandinávský styl bezprecedentně skvěle odrazil aktuální i stálé potřeby lidí. V žádném případě nejde pouze o nábytek, styl startuje už u prostorového pojetí. Celá staletí se myslelo na místnosti. K čemu budou, co se v nich bude dělat. Že by měly být otevřené a variabilní, to byl nový nápad. Zrodila se myšlenka open spacu. Ne v agresivní formě, v jaké ho známe z kanceláří z přelomu tisíciletí, ale spíše pomyslně, jako volně proudící prostor, kde mohou páry i rodiny trávit společný čas.
Díky společenským reformám lidé mohli mít bohatší volný čas, jak rozsahem, tak kvalitou. Kvůli více různorodým aktivitám byl náhle potřeba variabilnější interiér, a to včetně úložných prostor. Skandinávský styl dokázal odpovědět spojováním místností, chytrým dělením pokojů pomocí textilu a solitérů, multifunkčním nábytkem, rozkládacím nábytkem, nábytkem na kolečkách, designovými dekoracemi. Není divu, že na tuto vlnu lidé rádi skočili.
Skandinávský design ovlivnil i korporátní zařízení. Kanceláře před nástupem modernismu vypadaly úplně jinak. Pro změněný styl práce, projektový, nezaložený tolik na hierarchii, bylo nutné přizpůsobit otevřené kancelářské prostory, konferenční sály, zasedačky, společné prostory.
Velké uplatnění i zde našel multifunkční nábytek, který nemusel po celou dobu životnosti zůstat v jedné podobě na jednom místě, ale uplatnil se za různých situací.
Vědět z čeho vyjít a proč a pro koho něco dělat však samozřejmě nestačí, když by chyběly schopnosti k realizaci. Proto skandinávský styl od začátku zakomponoval obdiv k řemeslnému zpracování a hrdost na um pracovat s různými materiály nápaditým způsobem. Z technické podstaty dřeva i mnoha jiných materiálů je snadnější výroba čistých linií. Ale materiálový pokrok umožnil použití více organických tvarů, pokračujících linií. Oblé křivky vnesly do designu ze severu další vřelost bez podlézavosti, kterou jiné styly marně hledaly.
Teplo domova je do severského designu přiváděno rafinovaněji než barokní přezdobeností. K vyvolání domácké emoce stačí třeba použití vhodného odstínu dřeva, nejvděčnějšího materiálu. Neznamená to však, že by bytový designéři byli svázáni pouze dřevem. Dobře věděli, že harmonie se skrývá spíše ve vyrovnanosti než v přehnaném tlačení na jednu notu. Proto se přes oblibu dřeva nedá skandinávský styl označit přímo za rustikální, dřevo doplňuje plastem, sklem a dalšími materiály. Tlumené odstíny kompenzuje výrazně barevnými solitéry. Za příklad oživení barevné palety severského designu mohou posloužit látky Marimekko. Celek je tak prostě nápaditý, chytrý, zajímavý.
Kdo však takovou bystrost projevil nejlépe? Je na čase představit si pár designérů, kteří přinesli tak zajímavé a zapamatovatelné kousky, že se stali součástí definice hnutí.
Prvním jmenovaným musí být finský architekt, Alvar Aalto (1898–1976), který se postaral o přerod estetického vnímání k moderním formám. Celosvětově se proslavil svými návrhy nábytku. To, že s nábytkem uspěl právě architekt, není náhoda. Na to, jak by měly nábytkové solitéry a sestavy lidem sloužit a krášlit jim domov, se totiž dokázal podívat z perspektivy celých bytů, domů, ba i čtvrtí a měst. Tvořil kusy, které přirozeně zapadaly do instinktů člověka. Velmi často používal dřevo, zejména břízu. Geniální jsou jeho houpací křesla, založená na přesném vyvážení tvaru postranic, které nesou sedací část. To, co vymyslel, je dodnes s obdivem kopírováno a napodobováno jako na běžícím pásu. A pochopitelně, nápodoba je největší lichotkou... V roce 1935 Aalto založil Artek, firmu, která neustále rozvíjí jeho odkaz prodejem top designu.
Stejně kopírované jsou nápady dánského designéra Arneho Jacobsena (1902–1971). Ten pro masovou výrobu objevil nový materiál, překližku. Nábytek z ní je levnější a lehčí než z masivních kusů dřeva. Nové technologie výroby Jacobsenovi umožnily překližku tvarovat do všech tří směrů v prostoru, od čehož byl jenom krůček k jeho proslulé židli s označením „3107“, elegantně kopírující křivky lidského těla v sedacích partiích. V úspěšném směru dále pokračoval, přidával do svého portfolia organicky tvarované židle a křesla z dalších materiálů včetně výplňové polstrovací pěny. Viděli jste třeba jeho vejčitý ušák „egg chair“?
Mezi další prominenty stylu patřili třeba Finn Juhl (úspěšný ambasador mezi Skandinávií a zbytkem světa!), Hans Wegner (autor více než 500 židlí!), Verner Panton (první židle udělaná celá z jednoho kusu plastu!), Eero Aarnio (mistr sci-fi sklolaminátu!), Tapio Wirkkala (surové sklo nikdy nebylo krásnější!) či Oiva Toikka (ručně foukaní barevní ptáčci jako nádherná dekorace!). Všichni jsou opravdové hvězdy nadčasovosti, když uvážíme, že v dnešním světě překotných marketingových změn je jejich zboží stálicemi obchodů s nábytkem a doplňky.
Co by to však bylo za praktický design, kdyby se nedostal k lidem. V tomto směru je už rutinně známý příběh Ingvara Kamprada, nedávno zesnulého zakladatele řetězce IKEA. Byl velmi podnikavý už od mládí a ani po získání velkého jmění nepřestal myslet jako normální lidé, kteří rádi kupují design za dostupnou cenu. Přestože mnozí namítají, že IKEA je McDonaldem designu, pravdou je, že Ingvar měl na rozšíření skandinávského designu do světa velký podíl a umožnil mnoha lidem v mnoha zemích bydlet lépe.
Život ale není výstavního plochou nějakého řetězce s nábytkem a doplňky, natož muzeem designu. Lidé nezařizují prázdné byty, ale kombinují věci, které už mají, s těmi, co si pořizují nově. Líbí se jim různorodé kousky. Naštěstí je pro kombinování skandinávský styl ideální. Odborníci tomu říkají časová a stylová variabilita designu. Skandinávský styl sám o sobě „nekřičí“, takže je ho možné míchat s hodně odlišnými styly, vzniklými klidně staletí před tím. Severský interiér snese dotek staré Číny nebo Orientu, netluče se íránskými a perskými koberci, umožňuje vystavení starožitného porcelánu, chápe oblibu pop artu nebo retra.
Výsledek takového kombinování bude díky základním vlastnostem skandinávského bydlení pravděpodobně nepřetížený, svěží. Domov se stává místem pro skutečné uvolnění stresu, kde si obyvatelé odpočinou od každodenní zátěže, a to i vizuální, spočívající v množství reklam a blikajících displejů.
Aby článek nebyl jen o všeobecných věcech, hodí se uvést pár konkrétních tipů, jak na zařízení jednotlivých místností skandinávským stylem.
Vyzkoušejte nákup skandinávského stylu nábytku a doplňků online. Solitéry, sestavy, multifunkční kusy, rozkládací nábytek i dekorace se šmrncem severu si můžete vybrat z pohodlí domova. Pozor, některé kampaně a slevové akce jsou časově omezené.